Tapisérie není jenom obyčejný koberec na zdi

Známe je ze zámků a hradů.

My nejvíce používáme slovo gobelín, které zřejmě vzniklo převzetím z francouzštiny, kde rodina Gobelinů vyráběla tapisérie. Jmenovala se Manufacture des Gobelins a stojí v Paříži na 42. avenue des Gobelins.

Jde o umělecká díla, která byla vyrobena na zavěšení na zeď. Dnes za umělecká starožitná díla jsou považována ta tkaná.
pták v zimě

Většinou se vyrábí na tkalcovských stavech, do kterých je horizontálně nebo vertikálně napnutá osnova, která tapisérii drží jako podpora. Vrchní nitě, útky, zpravidla bývají z vlny nebo hedvábí a vytváří obraz. Předlohou bývá namalovaný obraz, vytvořený ve velikosti 1.:1., který se podkládá pod osnovu. Malíři často malovali obrazy jako předlohy. Ale protože práce na tapisérii trvala mnoho měsíců a někdy i let, byly předlohy často poškozené. Proto se mohly stejné kusy vyrábět v počtu maximálně 3. – 4.

Ve 14. a 15. století došlo k rozmachu dílen ve Francii, v 16. století ve Flandrech (Brusel) a v Nizozemí. Dílny vznikly i v Anglii, Itálii a Španělsku.

Pražská UMPRUM má ve stálé zápůjčce dva významné gobelíny vyrobené v Aubussonu ve Francii v 17. století. Jedná se o témata z Trojské války.

běh koní

Městečko Bayeux leží v Normandii. Ve zdejší katedrále kdysi býval biskupem Odo, nevlastní bratr Viléma Dobyvatele. Jeho činy, které vrcholí bitvou u Hastingsu (1066) zobrazuje tapisérie. Nejde jen o zobrazení bitvy o Anglii, ale také o odůvodnění konfliktu. Zobrazuje asi 70 scén, kde se odvíjí napínavý děj boje o moc, doprovází ho stručné vysvětlující texty v latině a komentář je dost svérázný.

Na tapisérii jsou patrné návaznosti s vikinským uměním, a když ji porovnáme s dobově ranně středověkým církevním uměním, až nás udiví, jak je pozoruhodně živoucí.

Už na první pohled je vidět, že , ale je to vyprávění příběhu. Kdo je ale ten člověk, který si dal tolik práce s jeho převyprávěním mnoha dalším generacím? Většinou se zásluha připisuje královně Matildě, ženě Viléma dobyvatele. Ale měla by tolik času na takovou práci? I když královny vyšívaly, postava Matildy se tu neobjevuje. Tak skromná nebyla, aby se odtud vyloučila. Je ovšem možné, že byla na chybějící části. Jenže s největší pravděpodobností dílo vzniklo v Anglii.

Tkát v Evropě se skoro vytratilo na konci 19. století. V Dánsku a Norsku se výroba tapisérií udržela. Odjel ji tam studovat Čech R. Schlattauer a znalosti přivezl do vesničky Lašová u Valašského Meziříčí. Za pomoci zemského výboru moravského založil roku 1908 Gobelínovou školu ve Valašském Meziříčí a zlákal pro ni malíře Hanuše Schwaigera. Světová válka výrobu ochromila, ale výroba byla obnovena zásluhou malíře Jaroše.

Výroba na počátku 20. století je také spjata se jménem Marie Teinitzerové, která je zakladatelkou moderních gobelínových dílen v Jindřichově Hradci.

V roce 1993 vznikla Moravská gobelínová manufaktura a vznikají zde ručně tkané koberce, ale věnují se tu i restaurátorství.


Posted in Nezařazené