Někdo z lidí obývajících tuto planetu má pamatováka lepšího, jiný horšího. Někdo si pamatuje tolik, že ho pro to ostatní nemají rádi, protože kdo by měl rád někoho, kdo mu neustále připomíná hříchy a hříšky minulosti, že? A jiný je zase ve vteřině schopen druhým uchem vypustit to, co do jeho hlavy uchem prvním vstoupilo.
Někdo si pamatujeme užitečné věci, někdo má hlavu plnou nesmyslů, někdo ji má třeba i dočista dutou, ale i ten posledně zmíněný si pamatuje aspoň něco.
Ale na ničí paměť se stoprocentně spolehnout nedá. Jestli někdo z vás tvrdí, že nikdy na nic nezapomněl, docela obyčejně lže.
Pokud člověk zapomene věci, které byly zlé, které ho zraňovaly a dnes jsou už dávno pasé, dá se o něm mluvit jako o šťastlivci. Jenže nikdo takto jednostranně nezapomíná. Zapomínáno je nejenom to zlé, ale i to dobré. A nejednou jsou zapomenuty i věci, které by rozhodně v prachu zapomnění utopeny být neměly.
Představte si, pánové, že třeba zapomenete na narozeniny své drahé polovičky. Třeba proto, že vás po celé dlouhé dny v práci honí šéf (jak se u nás říkávalo) jako nadmutou kozu, třeba proto, že nejste právě na čísla a zkrátka jste si zapomněli otočit stránku v kalendáři, třeba proto, že jste se u své milenky rozparádili natolik, že vám myšlenka na vaši choť úplně vypadla z hlavy, třeba proto, že jste manželčiny či družčiny narozeniny oslavili v restauraci natolik, že jste si nebyli nakonec schopni vzpomenout ani na směr k domovu,…
Ať už je důvod jakýkoliv, prostě jste zapomněli. A co teď s tím?
Máte za to, že bude nejlepší se k tomu postavit jako chlap a vyslechnout si uragán výčitek nebo uzřít učiněný vodopád jejích slz? Nebo se raději pokusíte na poslední chvíli ještě zachránit, co se zachránit dá?
Nevím jak vy, ale já bych zvolil tu druhou variantu. Jenže volba je věc jedna a její realizace věc druhá. Protože zkuste shánět něco vhodného, čím byste svou drahou polovičku učinili šťastnou nebo aspoň spokojenou, ve chvíli, kdy je každá vteřina vzácností a pomalu dochází inspirace, kam se vrtnout!
Jenom si to zkuste!
A zkuste si to nejlépe na . Protože právě to je to místo, kde se někomu podobnému jako vy dostane záchrany za pomyslných pět minut dvanáct. Protože tady je k mání takové květeny, že vám budou oči přecházet. A dobře víte, že květina dokáže u každé ženy vykouzlit úsměv na tváři, že květina je nejednou ten nejcennější dar.
Dar, který je v online květinářství k mání dvacet čtyři hodin denně. A spasí vás tak klidně i ve chvíli, kdy něco opomenete. Jako já, který se nyní s dovolením odporoučím a půjdu se kouknout na kalendář. Zda jsem snad na něco nezapomněl.